Ve fotografickém přístupu napříč dějinami můžeme v rámci zaměření na autorské pojetí zaregistrovat proměny různých tendencí od fascinace aparátem schopným takzvaně „zastavit čas“ přes zdůrazňování kompoziční a efektní složky samotného média až k pozornosti obrácené k osobě tvůrce, jenž fotoaparát ovládá a disponuje schopností do obrazu vložit přidanou hodnotu v podobě jedinečného pohledu. Nedávná retrospektivní výstava fotografií Miroslava Machotky v pražské Leica Gallery upozornila na příklad, kdy subjektivita a ustálený názor autora důsledně prostupuje bezmála čtyři dekády tvorby, stává se neotřesitelným krédem, kterému každé další stisknutí spouště přitakává a obhajuje jeho význam. Ve fotografickém přístupu napříč dějinami můžeme v rámci zaměření na autorské pojetí zaregistrovat proměny různých tendencí od fascinace aparátem schopným takzvaně „zastavit čas“ přes zdůrazňování kompoziční a efektní složky samotného média až k pozornosti obrácené k osobě tvůrce, jenž fotoaparát ovládá a disponuje schopností do obrazu vložit přidanou hodnotu v podobě jedinečného pohledu. Nedávná retrospektivní výstava fotografií Miroslava Machotky v pražské Leica Gallery upozornila na příklad, kdy subjektivita a ustálený názor autora důsledně prostupuje bezmála čtyři dekády tvorby, stává se neotřesitelným krédem, kterému každé další stisknutí spouště přitakává a obhajuje jeho význam. Ve fotografickém přístupu napříč dějinami můžeme v rámci zaměření na autorské pojetí zaregistrovat proměny různých tendencí od fascinace aparátem schopným takzvaně „zastavit čas“ přes zdůrazňování kompoziční a efektní složky samotného média až k pozornosti obrácené k osobě tvůrce, jenž fotoaparát ovládá a disponuje schopností do obrazu vložit přidanou hodnotu v podobě jedinečného pohledu. Nedávná retrospektivní výstava fotografií Miroslava Machotky v pražské Leica Gallery upozornila na příklad, kdy subjektivita a ustálený názor autora důsledně prostupuje bezmála čtyři dekády tvorby, stává se neotřesitelným krédem, kterému každé další stisknutí spouště přitakává a obhajuje jeho význam. Ve fotografickém přístupu napříč dějinami můžeme v rámci zaměření na autorské pojetí zaregistrovat proměny různých tendencí od fascinace aparátem schopným takzvaně „zastavit čas“ přes zdůrazňování kompoziční a efektní složky samotného média až k pozornosti obrácené k osobě tvůrce, jenž fotoaparát ovládá a disponuje schopností do obrazu vložit přidanou hodnotu v podobě jedinečného pohledu. Nedávná retrospektivní výstava fotografií Miroslava Machotky v pražské Leica Gallery upozornila na příklad, kdy subjektivita a ustálený názor autora důsledně prostupuje bezmála čtyři dekády tvorby, stává se neotřesitelným krédem, kterému každé další stisknutí spouště přitakává a obhajuje jeho význam.
Výstava Události míst – retrospektiva v Leica gallery Prague 23. ledna – 5. dubna 2015. Kniha Miroslav Machotka, autor: Antonín Dufek, vyd. Kant 2015
