INTROINSPEKCE

Mezi ostrým šípkovím,

FIGURKA

Fousatá babka  NA KLÍNĚ

s probdělou nocí,

Mráz se potácí po větvičkách

PÍSKOVIŠTĚ

VÍTEJ MEZI NÁS

ŠAMANe

+++

Mezi ostrým šípkovím,

tenoulinkými lískami

a vyčerpanou osikou

zeje chlad blátivé oranice.

Šedivá srna se zahleděla

na sever jako zbědovaný lišejník.

Dlouze větřila, odevzdaně,

jenže nikde nikdo, ani myš pod zemí.

Rozeběhla se, až když ji záblo.

Nemohoucí mlhy číhají v lese

zpustlém pařezy a důlky po houbách

aby mohly vyjít světlit pustotu krajiny

a zastřít vyostřenost té trochy tvarů,

zmrzačených pozůstatků vzdorujících zimě.

Ale ty ne,

ty jsi do sebe vymačkala měsíc

a úsporně s klidnou, bledou hladinou

nevzrušeně očekáváš můj osudný doušek,

který ale možná nikdy nepřijde.

+++

Kalná voda se zachvěla,

ucítila, jak lekníny zbytněly hustou fialovou

a zaposlouchala se do vysokého, ale širokého tónu.

Neunavila se probdělou nocí,

v níž pila netopýří mléko

Stojíš na břehu a vnímáš

své dílo:

vodu čirou a korunovanou

fialovými, střapatými branami.

+++

Účastním se tu s vámi života.

Jsem tu, avšak

nezrozený

Mráz se potácí po větvičkách

jako hubená dívenka na kladině.

Potácí se zkřehlými prstíky po flétně

nalézajíc melodii,

již si žádný nezapamatuje,

ale která všechny poznamená.

+++

ŠAMAN

Dravý, surový tygr

znevážil mé rameno,

chystal se na vztyčený krk,

ale zaváhal, zmírnil, zapředl.

Točila se nám těla

zuby a drápy malovaly měkké podoby světla

dlaně a prsty tvarovaly planety a pohoří

srst a kůže voněly milováním

a vulkanická krev nás bděle hřála.

Hmátli jsme rukou a tlapou do prázdna

a sáhli jsme na sebe.